Bohlad & Fuchs byl do konce 2. sv. války jeden z největších výrobců dechových hudebních nástrojů v kraslickém regionu. Po válce se továrna stala součástí společnosti Amati.
Hüttl, Anton Konrad, výrobce hudebních nástrojů, narozen 1852, Kraslice, zemřel 1920 tamtéž. V roce 1877 založil v Kraslicích tovární výrobu žesťových nástrojů. V roce 1910 k ní připojil první kraslickou tovární velkovýrobu houslí. Na počátku 20. století vyráběl žesťové nástroje s tzv. teleskopickou menzurou, jejíž patent zakoupil od berlínského vynálezce Paula Suchyho. Jeho nástroje byly oceněny na mnoha výstavách, např. v roce 1878 v Paříži.
Hüller Emanuel, výrobce strojiva žesťových nástrojů, narozen 1843 Kraslice, zemřel 1916 tamtéž. V roce 1864 se v Kraslicích oženil a založil si dílnu na výrobu strojiva. V roce 1885 závod podstatně rozšířil. Patřil k průkopníkům kralického maloobchodu hudebními nástroji. Jeho obchodním teritoriem bylo Rakousko, Německo, Francie, Turecko a Rusko. V roce 1916 převzal firmu jeho nejstarší syn Anton Hüller.
Heinzmann Hans, výrobce hudebních nástrojů, 19. století, Kraslice. Nejznámější představitel nástrojařské rodiny Heinzmannů. Vyučil se v Praze a ve Vídni. V roce 1887 se osamostatnil v Kraslicích, kde založil první specializovanou výrobu pouzder na hudební nástroje.
Kohlert Ignaz (též Köhler), výrobce dřevěných dechových nástrojů, zemřel po 1846, Kraslice. Je prvním známým nástrojařem tohoto jména. V letech 1809–1847 vyráběl v Kraslicích dřevěné dechové nástroje. Národní muzeum v Praze vlastní jeho basetový roh. Byl pravděpodobně otcem Vizenze Kohlerta, výrobce dřevěných dechových nástrojů v Kraslicích.
Kohlert Vinzenz, výrobce dřevěných dechových nástrojů, narozen 1817, Kraslice, zemřel 1900 tamtéž. Pravděpodobně syn nástrojaře Ignaze Kohlerta z Kraslic. Původně se vyučil v textilním oboru, později přešel do Vídně, kde se u Melchiora učil výrobě dřevěných dechových nástrojů a současně u Dopplera studoval hru na flétnu. V roce 1840 se vrátil do Kraslic, kde založil vlastní dílnu. Brzy se proslavil svými nástroji, zejména klarinety. Jeho synové Rudolf, Daniel a Franz dílnu přeměnili na světoznámou továrnu a začali užívat názvu "V. Kohlert´s Söhne".
Kohlert Rudolf, výrobce dřevěných dechových nástrojů, narozen 1861, Kraslice. Syn a žák nástrojaře Vincenta Kohlerta z Kraslic. Spolu se svými bratry Franzem a Danielem přeměnili otcovu dílnu v továrnu a začali užívat názvu "V. Kohlert´s Söhne". Vyráběli bohatý sortiment nástrojů s různými klapkovými systémy podle přání zákazníků. V roce 1900 zavedli výrobu saxofonů, na nichž uplatňovali tzv. Kohlert-system klapek, jejich vlastní vynález. Ve dvacátých letech 20. století měla firma svůj čtyřiadvacetičlenný syxofonový orchestr. Vyráběli také celokovové klarinety a hoboje a klarinety z organického skla pro barové muzikanty. Ve spolupráci s Aloisem Hábou sestrojili pracovníci firmy čtvrttónový klarinet Böhmova systému laděný v B. Vynálezem firmy je i saxo-obou, hoboj s klapkovým systémem jako u saxofonu. Na trh uvedli i zdařilé repliky starých zobcových fléten, flageoletů a czakanů.
Riedl Anton, výrobce žesťových nástrojů, 1885, Kraslice. V roce 1885 založil v Kraslicích továrnu na výrobu strojiva a roztrubů.
Rölz Hans, výrobce hudebních hraček, 1875-1940, Kraslice. Vyučil se u svého otce Adolfa Bernharda Rölze v Kraslicích. V roce 1901 převzal otcovu továrnu na výrobu hudebních hraček, která se pod jeho vedením stala nejrozsáhlejším závodem na výrobu tohoto zboží v Kraslicích. Vrcholu obchodního úspěchu dosáhl Hans Rölz ve dvacátých letech dvacátého století. Vyráběl nejrůznější druhy hraček, jeho specialitou byly plechové housle, ukulele, banja a mandoliny. Založil filiálku v Klingenthalu, obchodoval i s výrobky domácího průmyslu. Jeho sklady nabízely i běžné nástroje, odebírané od jiných výrobců. V roce 1927 reorganizoval celou výrobu na základě velmi efektivních amerických metod. V té době zaměstnával 220 dělníků, 77 zaměstnanců a 200 domácích dělníků. Německou okupací firma zanikla. Stowasser, Anton, výrobce žesťových nástrojů, 1814-1820, Kraslice. První nástrojař tohoto jména. Jeho příbuzenský vztah k ostatním Stowasserům není jasný.
Stowasser Wenzel, výrobce žesťových nástrojů, narozen 1803, Kraslice, zemřel 1860, tamtéž. Bratr výrobce žesťových nástrojů Ignaze Stowassera, otec výrobců Adolfa, Johanna, Julia, Richarda a Josepha. V matrikách je označován jako „Waldhornmacher“. V roce 1824 se stal mistrem a založil si v Kraslicích vlastní dílnu. Podařilo se mu navázat četné obchodní styky. Vyráběl na svou dobu velmi kvalitní žesťové nástroje.
Stowasser Joseph , výrobce žesťových nástrojů, narozen 1826, Kraslice, zemřel 1900, tamtéž. Nejstarší syn kraslického výrobce žesťových nástrojů Wenzela Stowassera. Bratr výrobců Adolfa, Johanna, Julia a Richarda. Vyučil se v cizině a snad pobýval i u svého strýce nástrojaře Ignaze Stowassera ve Vídni. V roce 1850 se vrátil do Kraslic a stal se hlavním organizátorem otcovské dílny. V roce 1876 změnili bratři Joseph, Richard a Julius dílnu na továrnu s názvem „Wenzel Stowasser´s Söhne“. Do roku 1880 zavedli v továrně parní pohon a závod třikrát rozšířili. Firma se zúčastnila mnoha výstav a v roce 1893 na světové výstavě v Chicagu získala první cenu. Na konci 19. století měla firma již zastoupení v Hamburgu, New Yorku, Buenos Aires a jinde.
Stowasser Adolf , výrobce žesťových nástrojů, narozen 1864, Kraslice, zemřel 1928, tamtéž. V roce 1903 založil vlastní závod na výrobu žesťových nástrojů v Kraslicích. Ve výrobě zavedl řadu technických novinek. Po jeho smrti vedli firmu synové pod názvem „Brüder Srowasser“. Firma vyvážela na východní trhy až 95% své produkce.
Püchner Karl , výrobce dřevěných dechových nástrojů, 1899, Kraslice.
Historie výroby hudebních nástrojů na Kraslicku
Historie Střední průmyslové školy Kraslice
E-mail:
jiri.schilbach@seznam.cz
Dnes je
Copyright (c) 2012